Pandemie bezesporu pohnula podnikatelským světem, startupy nevyjímaje. Nic ale není tak černobílé, jak by se mohlo na první pohled zdát. Mnoho startupů se úspěšně adaptovalo na novou realitu a sklízí velké úspěchy. Zjišťovali jsme, jak se změnil svět startupů v České republice od vypuknutí pandemie a jaké jsou největší překážky a příležitosti pro začínající podnikatele.
Z každé krize je možné vytěžit výhody
Před vypuknutím pandemie byla česká startupová scéna plná optimismu. Počet úspěšných startupů rostl, zlepšovala se i jejich vyspělost a výše získaných investic. Pandemie na chvíli tento trend pozastavila, zejména na začátku, kdy podnikatelé i investoři čelili zcela neznámé situaci. Obě strany se naštěstí velice rychle v nové realitě zorientovaly a naučily se z ní těžit výhody.
Startupy mají ve srovnání se zavedenými firmami totiž jednu obrovskou výhodu – jsou většinou ve fázi hledání, svůj produkt nebo službu stále vyvíjejí a nebojí se přistupovat k zásadním úpravám podnikatelského plánu. Právě tato flexibilita se v době pandemie ukázala pro podnikatele jako klíčová.
Nálada investorů se ani v době pandemie výrazně nemění
Zakladatelé startupů mají v době pandemie obavy nejčastěji z toho, že investoři nebudou ochotni jejich podnikatelské záměry podpořit. I když se značná část investic v první vlně pandemie zastavila, dnes už opět výše investic i počet investorů roste.
To potvrzuje i Tereza Zyklová ze Startup reportu, který mapuje české startupové prostředí od roku 2017: „Myslím, že investoři záhy velmi dobře pochopili, že i přes neideální situaci “show must go on” a že jen další pohyb může smazat možné propady na jiných frontách. Mnozí v tom dokonce ucítili ještě větší příležitost zhodnocení svých peněz – zejména investicí do startupů, které byly na rozdíl od tradičních firem vůči výkyvům na trhu imunní, nebo které dokonce v mnoha ohledech z krize těžily. Mám na mysli hlavně investice do technologických firem, které v mnoha ohledech průběh pandemie zjednodušovaly, ať už šlo o řešení pro e-commerce, práci, komunikaci a vzdělávání na dálku, logistiku, fintech nebo třeba VR. Příkladem za všechny může být rekordní nárůst Zoomu, Do-do a dalších podobných firem. Dále mám za to, že se trh trochu více otevřel “veřejnosti”. Spousta lidí právě v době pandemie začala řešit, kam své peníze investovat a ochránit je před hrozbou rostoucí inflace. Startupy jsou sice nejrizikovější možností investice, ale také nabízí potenciál násobného výdělku, což je pro mnohé, i začínající investory velmi zajímavé.“
Snadnější recruitment, komplikovaná zahraniční expanze a B2B přímý prodej
Tereza Zyklová také upozorňuje na fakt, že se během pandemie zvýšila nezaměstnanost, což významně pomohlo startupům, které se potýkaly s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Naopak jako nejvýznamnější komplikaci vnímá omezené cestování, a tím pádem i omezené možnosti zahraniční expanze, což bylo podle Zyklové slabinou českého startupového prostředí i před pandemií.
Zuzana Paulovics se jako leader našeho akceleračního programu Start it @ČSOB setkává s novými bariérami pro začínající podnikatele přímo v praxi. Jako velkou výzvu pro startupy vnímá B2B přímý prodej: „Je teď složitější domluvit si s někým kafe a dostat se na osobní schůzku, aby mohl startup lépe pochopit skutečnou potřebu na straně zákazníka. Na druhou stranu už si všichni zvykli potkávat se online a potíže se škálováním a osobními schůzkami v zahraničí se tak zmenšují.“
Počet inkubátorů a akcelerátorů pro startupy se neustále zvyšuje
S rostoucím počtem startupů roste i počet programů zaměřených na jejich rozvoj a vzdělávání zakladatelů. Počet startupů, které se v průběhu posledních 2 let do takových programů zapojil, se dokonce zdvojnásobil na stávajících 66 procent.
Obsah jednotlivých programů se přitom přizpůsobuje dynamickým změnám ve světě byznysu, což potvrzuje i Zuzana Paulovics ze Start it @ČSOB: „Přišli jsme s jednou změnou a zavedli Mastermind skupiny, což je skupina zakladatelů startupů, kteří si navzájem pomáhají. Každý může přinést téma, které ho pálí a ostatní mu poradí, jak to řešili oni, co fungovalo, případně jak by to řešili, kdyby se do podobné situace dostali. Celý koncept je založen na vzájemné důvěře, kterou v akceleračním programu podporujeme – například už i tím, že nikdy nevybíráme konkurenční projekty do jednoho kola akcelerace, ale taky tím, že se zakladatelé během akcelerace opravdu dobře poznají. Obrovská výhoda je, že všechny rady jsou založeny na praktických zkušenostech. Mastermind skupiny jsme zavedli jako přídavek během první plně online akcelerace v covidu a natolik se osvědčily, že už v nich budeme pokračovat napořád. Uvažujeme dokonce i o skupinové terapii, protože vidíme, že zakladatelé jsou vystaveni enormnímu tlaku a stresu a začínají mít problémy s duševní pohodou. Klasická startupová tématika, jako je Go-to-market strategie a vytvoření unikátní propozice, však zůstává neměnná.“
Vítězové a poražení
Samozřejmě jsou ale i startupy, které vznikly před pandemií a se svými projekty přinášely inovace v odvětvích, která jsou dnes silně zasažena krizí – jde zejména o cestovní ruch a gastronomii. Někteří zakladatelé byli nuceni své projekty odložit nebo ukončit, případně přišli o předdomluvené investice. Ovšem i v těchto oblastech najdeme startupy, které se s novou situací úspěšně vypořádaly – ze startupů, které se zúčastnily programu Start it @ČSOB, lze zmínit například projekty Keyguru nebo Happenee.
Jiné startupy dokonce získaly v době pandemie konkurenční výhodu. Asi nikoho nepřekvapí, že jde zejména o projekty z oblasti digitalizace, což z praxe dokládá i Zuzana Paulovics: „Největší příležitosti souvisí s rychle postupující digitalizací společnosti a s rostoucím trhem pro digitální řešení v mnoha oblastech, dokonce i tam, kde jsme si to nedávno ještě nedokázali představit. Můžu zmínit například zdravotnictví, vzdělávání, stavebnictví atd. Během pandemie dostáváme do Start it @ČSOB více přihlášek v oblasti edu-tech, péče o duševní zdraví, nástrojů pro spolupráci na dálku a řešení pro e-commerce.“
